Vliv kojení a zavádění příkrmů na rozvoj alergických onemocnění u dětí

U dětí s vysokým rizikem rozvoje atopických onemocnění snižuje výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců, popř. kojení s dokrmem hydrolyzovaným kojeneckým mlékem riziko rozvoje atopického ekzému a alergie na bílkovinu kravského mléka, a to ve srovnání s dětmi, které jsou krmeny běžným kojeneckým mlékem.

Dokrm extenzivně hydrolyzovaným kojeneckým mlékem může podle některých studií snižovat riziko výrazněji než dokrm částečně hydrolyzovaným mlékem. Ve skupině dětí s nízkým rizikem rozvoje atopických onemocnění se tato onemocnění vyskytovala nezávisle na druhu podávané mléčné výživy. Vliv druhu mléčné výživy na rozvoj astmatu nebyl studiemi prokázán. Nebyl prokázán ani preventivní vliv umělých mlék na bázi sójových bílkovin na rozvoj atopických onemocnění. Atopickými onemocněními se v tomto případě rozumí atopický ekzém a potravinové alergie. Atopická onemocnění jsou geneticky podmíněná, ale jejich rozvoj je ovlivněn mnoha faktory. Jedním z nich je výživa v kojeneckém věku, což představuje příležitost pro prevenci těchto onemocnění. Dříve se doporučovalo jako prevence atopických onemocnění odložit podávání některých potravin do pozdějšího dětského věku (vejce po 2. roce, arašídy, oříšky a ryby po 3. roce). Od té doby bylo provedeno několik výzkumů, které měly toto doporučení potvrdit, ovšem výsledky jsou rozporuplné. Shoda panuje v tom, že příkrmy by neměly být dětem podávány před 4. až 6. ukončeným měsícem věku. Studie posuzující vliv pozdějšího zavádění příkrmů na rozvoj atopických onemocnění přinesly protichůdná zjištění a proto AAP uzavírá text konstatováním, že pro posouzení vlivu jakýchkoli opatření v oblasti výživy dětí starších 4 až 6 měsíců je potřeba provést další dlouhodobé studie. Toto tvrzení se týká i posouzení vlivu doby zavádění silně alergennních potravin, jako např. ryby, vejce nebo arašídy.